Uspořádali jsme společně s PR agenturou Rubikon workshop na téma PR, aneb jak o sobě dát vědět v médiích.
Pár základních pravidel, pokud se chcete do médií dostat
- Nepište tiskové zprávy typu – náš produkt je jedinečný a naším cílem je spokojený zákazník. No tak to je snad jasné, ještě jsem neviděla firmu, jejímž cílem je nespokojený zákazník
- Zkuste napsat něco zajímavého a jinak. V naší restauraci si můžete každý čtvrtek uvařit sami. V našem butiku vám ušijeme smoking přes noc. Prostě buďte jiní a hlavně ne nudní
- Nepište šéfredaktorovi, ani editorovi, nemají (prý) vůbec čas
- Pište redaktorovi, který se věnuje vašemu oboru, taky nemá čas, ale šance jsou o trochu větší
- Mailové adresy jsou často uvedeny pod článkem dotyčného redaktora nebo na webu redakce
- Nebombardujte novináře telefonáty a maily s dotazem, zda už si váš mail přečetli
- Za trest neodbytné bombardéry v redakci zařadí na tzv. shit list a bude po ptákách i po PR. (pro angličtináře začátečníky – shit = hovno,
list = seznam, zbytek si odvodíte a jistě chápete, že na tomto seznamu být nechcete).
Pak už workshop běžel dál. Tady je několik postřehů.
- Chvalte sebe a svůj produkt či službu (všeho s mírou, samožer jde každému na nervy),
- Nelžete o svém produktu, dříve či později to praskne a budete mít z ostudy kabát
- Rozmyslete si kdo jsou vaši zákazníci, kde je hledat, tím pádem, kde a jak jim o sobě dáte vědět.
Pokud začínáte, není nutné (a asi ani možné) si hned najímat PR agenturu. Rozmyslete si, jakou reklamní a PR kampaň byste chtěli rozjet a pak se klidně běžte poradit jednorázově (což neplatí jen o PR službách). Stačí říct: “Dobrý den, rád(a) bych si u vás koupila konzultaci na jednu nebo dvě hodiny. Představuju si, že mi poradíte v tom a v tomhle. Kolik mě to bude stát?” Není to nic ostudného. Čím bohatší lidi jsou, tím častěji se ptají na cenu, takže se klidně ptejte taky. A řekněte, co od konzultace čekáte. Není nic horšího, než odejít po hodině a mít pocit, že jste se nedozvěděli vůbec nic. Na druhou stranu, příslušný odborník není jasnovidec a obvykle neumí číst myšlenky. A ptejte se, jaké konkrétní výstupy a v kterých médiích dostanete. Aby se o vás nepsalo v okresním plátku mysliveckého spolku. Nic proti myslivcům.
A ještě: Pokud podnikáte mimo Prahu, jste ve výhodě. Není tam taková tlačenice. Můžete oslovit regionální redakce a zkusit štěstí tam. V každém regionu vychází deníky, je tam regionální rozhlas a většinou i regionální televize. Zkuste to. Nic horšího, než, že vám nikdo neodpoví se stát nemůže. A to přežijete.
