Blog

Máme toho za sebou hodně. Tak proč nás nikdo nechce?

Práce, kterou chceme musí vyjít od nás. Nenechme, aby nás někdo vybíral, vyberme si sami. Proč bušit na vrata, kde nám nechtějí otevřít. Píšu o tom ve své knížce Třetí kariéra. 

Nedávno jsme se zase potkaly my Velký holky na tahu. 

Nejsme super ženy, nejsme dokonalé, ale baví nás to.

 

Tentokrát bylo téma „co všechno umíme a co máme za sebou.“ Chvíli bylo ticho, žádná z nás se nechtěla chlubit. Ale najednou jsme zjistily, že každá z nás má za sebou kus života, zkušenosti, příběhy. 

A pak se ozvalo: „Ale co je nám to platný, když nás stejně nikdo nechce?“

Jasně datum narození ani fotka se dneska do „sívíčka“ nedává. Ale máte tam roky studia nebo, délku praxe a už jste v koši. 

Jenže za třicet let zkušeností z vlastní firmy i z jiných byznysů vím, že nejlepší lidi často nejsou ti, kteří mají nejvíc vytuněnej životopis. Jsou to ti, které se zákazníci zapamatují, ti, co zvládnou krizi, když všichni okolo šílí, protože už krize zažili, mají odžito. Ale jak tohle napíšete do životopisu, aby vás algoritmus nevyhodil? Firmy dnes používají systémy, které životopisy vyfiltrují ještě dřív, než se dostanou k živé bytosti.

Stěžovat si můžeme, běh světa a korporátu nezměníme. Tak co s tím.

 

Práce, kterou chceme musí vyjít od nás. Nenechme, aby nás někdo vybíral, vyberme si sami. Proč bušit na vrata, kde nám nechtějí otevřít. Píšu o tom ve své knížce Třetí kariéra. 

 

Znáte Barbaru Beskind? Bylo ji skoro 90, když se doslechla o firmě IDEO, která vyvíjela design pro pomůcky pro seniory. Sedla a napsala řediteli té firmy „Zaměstnejte mě, jsem stará, mám zkušenosti z oboru a vím mnohem líp, co staří lidé potřebují.“

 

A vzali ji.

 

Proč to celé píšu? Protože naříkat a stěžovat si nepomůže. Vybírejme si, kde chceme pracovat a proč. A co je k tomu potřeba?


Věřit si. Znát svoji hodnotu. Neházet flintu do žita, při prvním (druhém, třetím) odmítnutí. Jasně hard skills jsou fajn, ale ty zastarávají, soft skills zrají. Schopnost přizpůsobit se změnám, protože jistoty jsou dávno pryč, flexibilita, empatie a kreativita. Spousta firem už to ví a ty co pořád jedou „hiring“ po staru to brzy zjistí.

 

Co vy, pořád ještě posíláte strukturovaný životopisy nebo si vyhlídnete tu „svoji“ firmu a víte přesně co, a hlavně komu to nabídnout? 

 

P.S. Jo a mimochodem, nemluvím tady jen o ženách, chlapi to chtějí taky…J