Za kolik to prodáváte? pro začátečníky

Nevím, jestli to víte, ale to, že máte produkt nebo službu, ještě neznamená, že máte byznys.
Musíte TO prodat. Teď si říkáte „no to‘s nám řekla novinu“, ale kupodivu pořád existují lidi, kteří dokážou mluvit hodiny (no hodiny bych to nevydržela) o svém produktu, jak ho vymysleli, kdy a proč ho vymysleli, jak se u toho cítili, jaký to bude mít význam na světovou ekonomiku, co říkají výzkumy, jak to dopadne na HDP, klima, náladu obyvatel, atd., ale o tom, ZA KOLIK se TO bude prodávat, ani muk.

Existuje řada komplikovaných pouček a vzorců, jak vypočítat cenu produktu. Doporučovala bych realistický přístup. Zvlášť na začátku. Celý příspěvek

Reklamy

Můžu si říct o peníze?

workshop vysoká škola

Dneska jsem si užila mládí, kreativitu, pozitivní energii i legraci. Dopoledne workshop na Vysoké škole mezinárodních vztahů, odpoledne jsem si povídala o rozjezdu byznysu v inkubátoru ČVUT Inovajet. Řešili jsme mimo jiné, jak vyjednávat se zákazníkem, že je dobré číst smlouvy, než je člověk podepíše a jestli si můžete říct o peníze za svou práci.

Studenti byli skvělí, ti co dorazili na workshop na téma Od nápadu k byznysu, měli chuť něco dělat, měli nápady, bavilo je přemýšlet. Samozřejmě přišla řeč na mé oblíbené CO, KOMU, PROČ, ZA KOLIK. Neboli elevator pitch neboli

  • co budu prodávat
  • kdo je můj zákazník
  • komu budu prodávat
  • proč si zákazník koupí zrovna u mě
  • a za kolik budu prodávat.

Řešili jsme průzkum trhu, kondici odvětví, ve kterém chci podnikat, kupní sílu potenciálních zákazníků, konkurenci, marketing (i když na něj nemáme miliony), tvorbu ceny a řadu dalších věcí. Padaly fakt zajímavý nápady, byla by skoro škoda to nevyužít – tak doufám, že brzy narazím na úžasné francouzské bistro a speciální zážitkovou agenturu – v čem přesně zážitky spočívají nebudu prozrazovat, kdyby náhodou studenti chtěli svůj byznys rozjet – ctím obchodní tajemství. Celý příspěvek

Jak si říct o peníze

thank you Těžko. Řada z nás má z neznámého důvodu pocit, jako bychom si říkali minimálně o hřivnu zlata nebo podíl na těžbě diamantů.

Jsou dva tábory lidí. Jedni, co si o peníze neradi říkají a druzí, kteří toho šikovně využívají. Neřekl sis – tak ti nic nedám.

I po těch letech, co dělám práci, za kterou se běžně účtují peníze, patřím spíše do toho prvního tábora.

Každý něco prodáváme – rohlíky, software, boty, pojištění, vyžehlené prádlo, letadla. Moje komodita je čas a to, co mám v hlavě, zkušenosti, setkání s inspirativními lidmi, někdy drsné životní lekce, vědomosti, srážky s hlupáky, kontakty. Za to všechno jsem zaplatila, v řadě případů penězi, časem a úsilím, prací, v některých případech slzami, jindy nutností zaplatit za vlastní blbost či špatný odhad s kým pracovat a s kým nikoliv. Ale zaplatila jsem, nikam jsem nešla a neřekla „Prosím Vás, nedali byste mi zadarmo pět kilo znalostí.“ Celý příspěvek