Místo technologií kámen z Toskánska

jarvis_5b2a1e95498e9baea6e425e7.jpeg

foto Matěj Slávik

Ekonom 21.6.2018

Můj vztah k technologiím je velmi opatrný. Vím, že já a technologie nejsme nejlepší přátelé, ale jsme pragmatici. Proto mám ráda technologie, kterým se naučím rozumět a využívat je k usnadnění a zpříjemnění života. Do kategorie top patří můj mobilní telefon. Už dávno to není telefon, je to deník, fotoaparát, muzika, audioknížky, chytrá hlava, protože najde to, co nevím a pamatuje si, co do něj namluvím. Říkám mu moje okno do světa. S tím samozřejmě souvisí i sluchátka, mám jich opravdu hodně, v různých barvách a velikostech, poslouchám téměř všude a pořád. Výběr sluchátek záleží na tom, jestli musím být za dámu, nebo můžu upustit uzdu fantazie.

Další věcí je čtečka Kindle. Čtu ráda a hodně a představa, jak vozím v tašce nebo kufru hromady knížek je děsná. Nejdříve jsme měli s manželem čtečku společně, ale pořád jsme se přetahovali, a já ho popoháněla, aby četl rychleji, a nakonec jsem mu koupila čtečku vlastní. Malý krok, obrovský efekt, od té doby je na našich dovolených velká pohoda.

Flash disk je další vychytávka, kterou mám moc ráda. Je na ní můj život, mám ji opravdu dlouho a podle toho taky vypadá. Je chudák trochu ohnutá, ale nic nenamítá, jen občas se zatváří, že bych si na ní mohla udělat trochu pořádek. Jsem mírný chaotik a ukládání do správných složek není moje silná stránka. Ale putujeme spolu už pěknou řádku let a zatím jsem u ní vždycky všechno našla. Zajímavé, že o ní mluvím jako o kamarádce, přitom se jmenuje Corsair.

A nesmím zapomenout na svůj iPad. Mám ho moc ráda. Je vždycky po ruce, má krásnou grafiku a prohlížet si na tabletu fotky aplikace Houzz je čirá radost. A navíc na něm můžu psát, když se mi nechce vláčet notebook, je to taková příjemná přenosná kancelář.

Na čestném netechnologickém místě je můj Moleskin diář. Nejsou v něm ani tak schůzky, ale spíš moje smutky a radosti, nápady, setkání, ale hlavně moje velmi amatérské obrázky, kterým rozumím jen já, ale dělají mi radost. Když se podívám do svých minulých diářů na dny, kdy mi nebylo nejlíp, zjistím, že za pár dnů to bylo zase fajn, je důležité mít tu jistotu, že člověk není down napořád.

To je z mých technologií asi vážně všechno, ale ve všem musí být balanc a tak s sebou nosím taky malý tyrkysový kámen, který má ochranu sílu. Koupila jsem si ho kdysi v krásném toskánském městě Volterra a nosím ho všude s sebou.

Reklamy

(ne)rozjíždím business pro prachy

Zajímavý článek a hlavně rozhovor s Ondřejem Frycem (Mall.cz) v posledním čísle Ekonomu. Povinná četba pro všechny, kdo zvažují rozjet business. Jakýkoliv.  Zajímavá business story, ze života.

Jsem mírně alergická na pseudo start up nápady. Jejich cílem není nabídnout zákazníkovi praktickou službu nebo produkt, který mu usnadní či zpříjemní život. Tedy získat úplně normálního zákazníka, který službě či produktu rozumí a je ochoten zaplatit. Cílem pseudo startupů s puncem křemíkového údolí je nafouknout hodnotu projektu a střelit rychle za dobrý prachy. Nic proti tomu business dobře střelit, ale jedinou motivací při rozjezdu by to asi být nemělo…

Jen pro příklad, Ondřej Fryc v Ekonomu: „Lidé, kteří začínají podnikat, by vůbec neměli přemýšlet o penězích, jestli a za kolik firmu prodají, hlavně musejí přemýšlet o zákazníkovi. Jestli dělají službu, kterou vůbec někdo bude chtít…. Pokud Vaším cílem od začátku budou peníze, tak to nedáte a neuspějete….“

Dobrá je taky story v článku o ledničce pro Patrika Zandla.

P.S. Díky za praktické projekty, které nespadají do kategorie shora popsaných, naopak dávají smysl.

2 P.S. Naopak neděkuji za projekty – multilevel marketing, pyramidy, letadla, nebankovní půjčky a podobně. MLM nesnáším, nebankovní půjčky obzvlášť. Mám pocit, že kupovat si dovolenou, vánoční dárky a obří televize na dluh je prostě divný. Ještě divnější je postavit si na tom business.