Fuckup Night a mentoring v Ústí nad Labem

To jsem já s designovým zábalem na krku

Minulý týden jsem byla v Ústí nad Labem. Byl to fičák. Mentoring projektů v ICUK, přednáška pro studenty na UJEP a večer FuckUp Nights s Tomášem Studeníkem v Hraničáři.

Mentoringový pokec v ICUK byl fajn. Mamavis a Dominik Pecháč jsou naprosto rozdílné firmy, ale obě mě bavily.

Dominik Pecháč má firmu na servis počítačů a telefonů a další služby a super blog. To samotné není zas tak převratné, ale je to kluk z třeťáku střední školy!V hlavě to má dobře srovnaný a ví celkem přesně, jak bude dál rozvíjet svůj byznys. Celý příspěvek

Reklamy

Časopisy pro super krasavice

Zlomila jsem si kost v nártu, v létě (ani jindy) nic příjemného. Jako věčný optimista se na věc dívám pozitivně.
1. Naučila jsem se chodit o berlích.
2. V tramvaji mě pustili sednout.
3. Doma mě první dva dny obskakovali a podávali mi věci, pro které bych si jinak musela dojít.
4. Kamarádka mi přinesla „něco ke čtení“.
To NĚCO jsou časopisy, které si obvykle nekupuju. Časopisy pro super krasavice, nevím, jak jsem bez nich mohla dodnes žít…

Hned na první stránce je krásná dívka, věk max 17 v rozkošných venkovských plavkách s takovým tím líčením, jako že není nalíčená, ale vlastně je a velký titulek „Přirozenost vám dá sílu, buďte svá a opravdová!“ Pokusím se, ale možná ty venkovské plavky vynechám, no uvidíme. Listuju dál a … „Baví nás móda“, mě taky, ale zjišťuju, že rady pro 50 leté + zní: „V tomto věku už byste měla opravdu nosit hlavně černou a šedivou.“  Cítila jsem, že něco dělám špatně, ale teprve teď vím, že to jsou ty červené šaty ve skříni, odteď jenom v šedi a pokud možno celá, ať není moc vidět do ksichtu (promiňte do obličeje). Celý příspěvek

Nepokoje v dámském investičním klubu

Hospodářské noviny, 7.3. 2017
Moje začátky investování sahají do doby kolem roku 2000. Společně s kamarádkami jsme založily ÚDIK neboli úžasný dámský investiční klub. Profesní zastoupení bylo velmi pestré, od lékařek, výtvarnic, manažerek, japanoložek až po architektky. Co členka, to silná osobnost se silným názorem. Šly jsme do toho naplno. Jednou za měsíc investiční schůze, na kterou jsme přišly připravené, s nastudovanými investičními tipy na akcie, které bychom měly koupit. Stejně jako dnes i tehdy byl výběr investičních příležitostí v Čechách velmi omezený. Koupily jsme Unipetrol za 31 Kč akcii, Český Telecom a Českou spořitelnu, ale také České radiokomunikace, které jsme zase brzy prodaly (se ztrátou). Začaly jsme se tedy poohlížet po trzích v zahraničí. A volba padla na americkou burzu. Musím říct, že naše neznalost byla velkolepá, zato nadšení bezmezné. Navíc jsme si koupili investiční kuchařku, sepsanou sedmi důchodkyněmi v Illinois, které se v určité době staly investorskými hvězdami Ameriky. Na základě našeho průzkumu trhu jsme postupně nakupovaly biotechnologický GenVec, Cisco, Amazon, Oracle, Texas Instruments, výrobce generických farmatik, ale také McDonalds.  U každé akcie jsme dlouze diskutovaly, probíraly vývoj trhu, ale zároveň věřily i našemu selskému rozumu. Populace stárne, generika jsou lacinější, tudíž dostupnější,   McDonald zahájil v té době kampaň zdravých salátů a jeho akcie příjemně rostly a Amazon za 54 dolarů se nám zdál prostě skvělý, už ani nevím čím nás tehdy tak nadchl.

Tak, jak se nám začínalo dařit, naši manželé se začali zajímat o naše investiční seance a projevili zájem zapojit se také. Uskutečnila se tedy společná schůze, kam byli přizváni jako hosté s hlasem poradním. A tam se to projevilo naplno. Muži do našeho zajetého investičního stylu vnesli nepokoj, chuť investovat do automobilových značek, tabákových firem a vůbec všeho, co nám ženám bylo cizí. Rozdíl nebyl v míře rizika, kterou jsme byly ochotné přijmout. Naopak náš investiční apetit válcoval burzy bez ohledu na riziko ztráty, rozdíl byl v tom, že jsme chtěly investovat do věcí užitečných nebo příjemných.  Celý příspěvek