Nepokoje v dámském investičním klubu

Hospodářské noviny, 7.3. 2017
Moje začátky investování sahají do doby kolem roku 2000. Společně s kamarádkami jsme založily ÚDIK neboli úžasný dámský investiční klub. Profesní zastoupení bylo velmi pestré, od lékařek, výtvarnic, manažerek, japanoložek až po architektky. Co členka, to silná osobnost se silným názorem. Šly jsme do toho naplno. Jednou za měsíc investiční schůze, na kterou jsme přišly připravené, s nastudovanými investičními tipy na akcie, které bychom měly koupit. Stejně jako dnes i tehdy byl výběr investičních příležitostí v Čechách velmi omezený. Koupily jsme Unipetrol za 31 Kč akcii, Český Telecom a Českou spořitelnu, ale také České radiokomunikace, které jsme zase brzy prodaly (se ztrátou). Začaly jsme se tedy poohlížet po trzích v zahraničí. A volba padla na americkou burzu. Musím říct, že naše neznalost byla velkolepá, zato nadšení bezmezné. Navíc jsme si koupili investiční kuchařku, sepsanou sedmi důchodkyněmi v Illinois, které se v určité době staly investorskými hvězdami Ameriky. Na základě našeho průzkumu trhu jsme postupně nakupovaly biotechnologický GenVec, Cisco, Amazon, Oracle, Texas Instruments, výrobce generických farmatik, ale také McDonalds.  U každé akcie jsme dlouze diskutovaly, probíraly vývoj trhu, ale zároveň věřily i našemu selskému rozumu. Populace stárne, generika jsou lacinější, tudíž dostupnější,   McDonald zahájil v té době kampaň zdravých salátů a jeho akcie příjemně rostly a Amazon za 54 dolarů se nám zdál prostě skvělý, už ani nevím čím nás tehdy tak nadchl.

Tak, jak se nám začínalo dařit, naši manželé se začali zajímat o naše investiční seance a projevili zájem zapojit se také. Uskutečnila se tedy společná schůze, kam byli přizváni jako hosté s hlasem poradním. A tam se to projevilo naplno. Muži do našeho zajetého investičního stylu vnesli nepokoj, chuť investovat do automobilových značek, tabákových firem a vůbec všeho, co nám ženám bylo cizí. Rozdíl nebyl v míře rizika, kterou jsme byly ochotné přijmout. Naopak náš investiční apetit válcoval burzy bez ohledu na riziko ztráty, rozdíl byl v tom, že jsme chtěly investovat do věcí užitečných nebo příjemných.  Celý příspěvek

T Mobile Rozjezdy

Rok se s rokem sešel a já opět zasedla v porotě T Mobile Rozjezdů. Každý rok projektů přibývá, tentokrát jich k hodnocení bylo fakt hodně a vydržela jsem jen díky sklenici (sklenicím) vína u počítače (doma, nikoliv v porotě). Přikládám pár fotek z Ústí nad Labem, Praha mě teprve čeká.

Potěšilo mě, že se v Ústí na stupně vítězů dostaly dva moje horké tipy – bratři Petr a Pavel Vítové a jejich Virtualizace V&V a výrobce reprobeden na míru pro baskytaristy Jan Novotný a jeho značka Soundelirium. Bratři Vítové to mají dobře rozdělené, jeden je ajťák, druhý ekonom. Ekonom nám hned zpočátku vysvětlil, že mluvit bude on, protože brácha ajťák by nás nudil (nakonec mluvil a nenudil). Jsou fakt dobrý tihle bratři Vítové, dělají virtuální prohlídky pro fotbalové kluby, restaurace, realitní kanceláře a tak.  Jen  bych zapracovala na cenách doplňkových služeb, protože zadarmo ani kuře nehrabe, natož aby dělalo analýzy návštěvnosti virtuálních prohlídek na webu.

Pan Novotný přišel před porotu s reproboxy a kytarou a vypadalo to, že zkolabuje, jak byl nervozní, což nebylo nutné, protože nikdo z porotců nebyl pes. Celý příspěvek

10 nejlepších hlášek z business prezentací

top ten 1V posledních týdnech jsem navštívila pár demo days, pitchdecks (neboli prezentací projektu po česku), zkoukla pár projektů v rámci porotcování v soutěžích, a tady je hitparáda těch NEJ s mým komentářem. U některých jsem se nahlas smála, když mi došlo, že to je míněno vážně, smích mě přešel, bohužel…

  1. Cílem mého podnikání není vytvářet zisk.
    (Ale co když se bude dařit a zisk ne a ne se ztratit?)
  2. Již v útlém dětství jsem věděl, že budu podnikat.
    (Evidentně mladší ročník, v mém útlém dětství bylo podnikání trestné, ale jinak trochu šprt, že?)
  3. Klademe důraz na efektivní řešení.
    (Já myslela, že se kladou vejce, případně věnce.)
  4. Naší výhodou je kvalita, rychlost, preciznost a dodržení rozpočtu.
    (Protože konkurence jsou líní hlemýždi, jsou úplně vedle a vytáhnou ze zákazníka majlant).
  5. Cílem našeho podnikání je smysluplný růst.
    (Překvapivé, vždycky jsem myslela, že cílem podnikání je jízda dolů ze svahu, a když už nedej Bože růst, tak jedině nesmysluplný).
  6. Vždy se snažíme pochopit záměr klienta a primárně naplnit jeho očekávání.
    (A když nic nepochopíme, rozhodně to klientovi neřekneme, třeba naplníme očekávání sekundárně).
  7. Naše tržby jsou zároveň ziskem, nemáme žádné náklady.
    (To je naprostá bomba a předpokládám, že projekt je globálně unikátní a nemá na celém širém světě konkurenci.)
  8. Již dvacet let vím, že už dál nechci být zaměstnancem, ale podnikatelem.
    (Bylo by fajn tu změnu stihnout před odchodem do důchodu).
  9. Předpokládám již v 1. měsíci podnikání prudký nárůst tržeb.
    (Fakt?! Zřejmě se jedná o prodej vody na poušti?)
  10. A Oscara získává – NAŠÍM CÍLEM JE SPOKOJENÝ ZÁKAZNÍK.
    (To je nesmrtelná věta, protože cílem všech ostatních podnikatelů je zákazník hrubě nespokojený.)

A jako bonus odpověď na dotaz na obchodní model neboli jak a kolik to vydělá peněz , „JÁ TO JEŠTĚ NEMÁM ÚPLNĚ SPOČÍTANÝ.“A tohle je smrtící věta.

 

 

10 chyb v podnikání

IMG_3708Inkubátor PointOne na ČZU v Suchdole je příjemné místo. Má v sobě útulnost, na nic si nehraje a mají tam 3D tiskárnu. Ta mě zaujala, protože jsem ještě nikdy žádnou neviděla. PointOne a Gábina Koláčková mě pozvali na workshop o Chybách v podnikání. Vzhledem k tomu, že chyb jsem v podnikání udělala hodně, pozvání jsem přijala.

Přišlo hodně lidí, což mě potěšilo. Ještě víc mě potěšilo, že se lidi ptali a diskutovali. Shodli jsme se na tom, že nejít do podnikání jen proto, že nechceme dělat chyby je blbost. Takže tady je hitparáda s mým komentářem, pokud máte nějaké další kousky, sem s nimi.

  1. Nápad „mimo mísu“ – sem patří naprosté ptákoviny typu „vymyslel(a) jsem novou sociální síť, nebo před 10 lety jsem vymyslel iPad (hláška ze Dne D, IV. řada)
  2. Nereálná čísla & valuace – v lednu začínáme, v březnu nám narostou tržby o 150% nebo mám nápad, nemám zákazníky, můj byznys má hodnotu 30 milionů, fakt???
  3. Špatná cena – prodáváte pod náklady, protože jste nezapočítali vše, co vás stojí vyrobit produkt nebo zajistit službu, včetně vaší práce, materiálu, dopravy, elektřiny, brigádníků (předpokládám, že na zaměstnance ještě nejsou peníze), nájmu (pokud nepodnikáte z obýváku), telefonu, marketingu, atd, atd.
  4. Sám sobě právníkem – „smlouvu si stáhnu z internetu“, nestahujte, poraďte se a hned na začátku se zeptejte, co to bude stát a co za to dostanete
  5. Moc nebo málo peněz – málo peněz je věc nepříjemná, ale vybičuje vás to ke kreativitě, hodně peněz může být zničující, hodně peněz = pohodlíčko a žádná akce
  6. Špatný partner/tým – vybírejte parťáka opatrně, budete spolu v dobách dobrých i zlých (a ty přijdou, věřte mi), kreativita a pozitivní energie se šiknou
  7. Nízké sebevědomí – „stejně to nevyjde, nikdy se mi nic nepovedlo“ – no tak tentokrát se to povede, před zrcadlem si poklepejte na rameno a opakujte „Jsem fakt dobrý(á)“, je teda lepší, když vás u toho nikdo nevidí a taky pomáhá pokřik (hodně nahlas) „Jo, jdu do toho, Joooooo!!!!“, když není nikdo blízko, doma, v kanceláři…
  8. Arogance – děsná vlastnost lidí, který mají mindrák a neví co s ním, arogantní lidi jsou odpudivý, ale když už s nimi máte co do činění, v duchu si opakujte „Jsi chudák, je mi tě fakt líto“, zatněte zuby a jednání zkraťte na minimum
  9. Zoufalství – nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř, sedněte si, zhluboka se nadechněte, počítejte do 10, a hlavně nedělejte v zoufalství důležitá rozhodnutí
  10. Špatný název firmy – zažila jsem název firmy, který byl zaměnitelný s pornografickým webem – řekla bych špatný začátek, vysoká návštěvnost webu, ovšem taky vysoká míra okamžitého opuštění

Celý příspěvek

Bez peněz do hospody nelez

Konečně vývar a jeho placky

Konečně vývar a jeho placky

Máte rádi jídlo?  Říkáte si, otevřít si takovou malou kavárničku, pár stolků, nic velkýho, to by byla paráda. Jestli sníte o tom, jak prodávat alespoň domácí knedlíky, předpokládám, že jste vyrazili v sobotu na foodstartup konferenci Startit. Pořádal ji Chefstarter. Můj velmi oblíbený inkubátor. (Pozor nejedná se o zařízení v porodnici, ale o program či prostor pro pomoc v rozjezdu podnikání – já jen, že se mě někdo nedávno vytřeštěně ptal, co má porodnice společného s byznysem).

Food konference byla narvaná, bylo tam skvělý jídlo, dobrá nálada, příjemný lidi, žádný mobilní aplikace. Workshop o financích Marcela Vargaeštoka byl špica. Mám ráda lidi, kteří mluví prakticky a konkrétně – čili žádný horký vzduch neboli blabla. Celý příspěvek

Můžu si říct o peníze?

workshop vysoká škola

Dneska jsem si užila mládí, kreativitu, pozitivní energii i legraci. Dopoledne workshop na Vysoké škole mezinárodních vztahů, odpoledne jsem si povídala o rozjezdu byznysu v inkubátoru ČVUT Inovajet. Řešili jsme mimo jiné, jak vyjednávat se zákazníkem, že je dobré číst smlouvy, než je člověk podepíše a jestli si můžete říct o peníze za svou práci.

Studenti byli skvělí, ti co dorazili na workshop na téma Od nápadu k byznysu, měli chuť něco dělat, měli nápady, bavilo je přemýšlet. Samozřejmě přišla řeč na mé oblíbené CO, KOMU, PROČ, ZA KOLIK. Neboli elevator pitch neboli

  • co budu prodávat
  • kdo je můj zákazník
  • komu budu prodávat
  • proč si zákazník koupí zrovna u mě
  • a za kolik budu prodávat.

Řešili jsme průzkum trhu, kondici odvětví, ve kterém chci podnikat, kupní sílu potenciálních zákazníků, konkurenci, marketing (i když na něj nemáme miliony), tvorbu ceny a řadu dalších věcí. Padaly fakt zajímavý nápady, byla by skoro škoda to nevyužít – tak doufám, že brzy narazím na úžasné francouzské bistro a speciální zážitkovou agenturu – v čem přesně zážitky spočívají nebudu prozrazovat, kdyby náhodou studenti chtěli svůj byznys rozjet – ctím obchodní tajemství. Celý příspěvek

Nevolejte, nevotravujte, nemáme zájem

zdroj: telemarketing,com

zdroj: telemarketing.com

Často se potkávám se začínajícím podnikateli (schválně neříkám startupy). Bavíme se o rozjezdu podnikání, případně, jak se posunout dál. Říká se tomu mentoring, ale já se jako mentor pořád nějak necítím. Moje představa mentora je kmet s vousy po pás.

Všemi těmi hovory se táhne jako červená nit strach z odmítnutí. Někdy dokonce panická hrůza. Strach oslovit zákazníky, nabídnout svůj produkt nebo službu. Zavolat, napsat mail nebo dopis. Co když neodpoví? Co když na mě budou nepříjemný? Co když mě odmítnou?  Celý příspěvek