Ten mrazák si můžete strčit….

samoška 2

Mám ráda malé obchody. Pokud tam chodíte často, je to jako nakupovat u starých známých. Ale…

Není malý obchod jako obchod. Dneska jsem byla v Coop alias Jednota v malé vsi v Posázaví. Už vchod zamřížovaným vchodem prehistorické samoobsluhy působil značně retro.

Netušila jsem, že ten vchod má magickou moc – je to brána času. Projdete mříží, překročíte železný práh a octnete se rovnýma nohama v roce 1972. Poloprázdné regály, zboží, které jsem už roky neviděla. Od každého druhu tak jeden, maximálně dva kusy. Vedle housek, lepidlo na papír, pak rýžové koště, mýdlo s jelenem, nikde nikdo. Vtom vchází do koloniálu velká skupina pěších turistů. Potenciální zákazníci, žízeň, hlad, chuť na zmrzlinu, útrata, tržba, zisk. Z útrob prodejny se vynořila osoba silně retro vzezření. Podle výrazu její tváře to vypadalo, jako kdyby Coop přepadla horda ozbrojených barbarů, bez peněz.

„Budeme zavírat.“

„Ale ještě máte otevřeno.“

„To jo, ale brzy budeme zavírat.“

Přestala jsem s hledáním cukru krupice a přesunula se blíž, abych měla lepší výhled.

„Potřebovali bychom vody a špekáčky.“

„Vody jsou támdle a špekáčky nemáme.“

Kdybych se nebála, že budu o hlavu kratší, celou scénu jsem si natočila na mobil.

Připomělo mi to jinou malou prodejnu poblíž prehistorické samoobsluhy.

Je to prodejna soukromá, taky na malé vsi.

Po několika zkušenostech tam chodím, jen když nám doma hrozí úmrtí hladem.

Poprvé jsem si dovolila zeptat se v 10.30 v sobotu dopoledne, kde mají pečivo.

“Jó, to si musíte přivstat, a ne chodit nakupovat v poledne.”

Podruhé jsem hledala mrkev – ve všední den ráno.

“Prosim Vás, tady si mrkev pěstuje každej sám, co bysme dělali s mrkví.”

A potřetí jsem si postavila košík na mrazák.

“Dejte ten košík dolu, vodřete mi mrazák.”

Jen strach z obecního skandálu a vláčení nafoukaný Pražandy po celý vesnici, mi zabránilo říct té osobě od plic, kam si ten mrazák může strčit (za předpokladu, že by se jí tam vešel).

To u nás v Praze má v ulici malý obchod vietnamská rodina. Mají otevřeno od 7 do 22 hodin. Vždycky se usmívají a mají spoustu věcí. Minulou středu jsem se ptala, jestli mají avokáda.

“Přiď zejtra, budou.” Ve čtvrtek na mě čekalo krásně zralé avokádo, s úsměvem. A to jsem si postavila košík na mrazák.

Reklamy

12 thoughts on “Ten mrazák si můžete strčit….

  1. Pingback: Ten mrazák si můžete strčit…. | RSS ze světa

    • Neprodala jste všechno pečivo? – Nevadí, ztvrdlé zaplatíte. Odřeli vám mrazák? Nevadí zaplatíte. Máte na skladě velký výběr zboží? Nevadí pokrátíme vám mzdu. Sehnala jste zákaznici někde avokádo? Nevadí, napoprvé to spraví pokuta. Je to prapodivné, ale opravdu to tak v COOP chodí.

  2. Margareto,
    tohle bych od vas necekal. Kdyz to vezmete kolem a kolem, tak pani ma pravdu. Neni to jev jen na malych vesnicich, ale i ve velkych mestech, napr. UH. Dobra pekarna ma v 10 proste vyprodano a pekar zavira kram. Nepotrebuje pect dal. Staci mu to.
    A k te mrkvi. Vazne vas to jako byznys cloveka prekvapuje? Prece kvuli vam a par dalsim nebude drzet sortiment, kdyz vi, ze misti si to nekoupi. A s tim mrazakem…sice ma pravdu, nicmene si dokazu predstavit s jakou dikci / tonem ta veta byla pronesena a ze slo pozadat o sundani kosiku i elegantneji.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s